Kraniosakrální terapie Praha

je terapeutická metoda, která pracuje s komplexem lidského organismu (tělem, psychikou i spirituální složkou) a bioenergií. Při samotném ošetření se zaměřuje na tělo, působí však i v oblasti psychické a duševní.
Terapie začíná rozhovorem. Poté klient ulehá oblečen na lehátko. Závěrem je společné sdílení myšlenek a pocitů ze strany klienta a náhledu terapeuta.  Terapie trvá 1 – 1,5 h, u dětí je doba ošetření kratší. U mladších dětí lze provádět terapii při hře. Terapeut vyšetřuje lehkým pohmatem. Metoda je neinvazivní a bezpečná. Klienti ji obvykle popisují jako velmi příjemnou.

Vnitřní nerovnováha vede k pocitu nespokojenosti. Trvá-li dlouho, může se promítnout ve fyzické rovině formou bolesti nebo nemoci.  Ošetřením dochází k uvolnění nakumulovaného napětí v důsledku dlouhodobého stresu a k odstraňování bloků. Dlouhodobý stres mohou způsobovat vnější i vnitřní faktory, na něž nedokážeme adekvátně reagovat. Mezi tyto faktory patří: mezilidské vztahy, prostředí, v němž žijeme, zvládání reality, sebejistota apod. Terapie navozuje setkání se sebou skrze terapeuta nebo s jeho doprovodem. Dochází k jemnému doteku vlastní dokonalosti, zdraví a pocitu celistvosti.

Tato jemná doteková metoda využívá vrozené schopnosti lidského těla a duše uzdravovat se. Každý organismus je originální a jedinečný, stejně jako lidský život. Za všech okolností má vždy tendenci směřovat k rovnováze. Metoda je vhodná pro všechny věkové kategorie od novorozenců po seniory, hodí se i pro handicapované.

Z historie:  Kraniosakrální terapie vychází z osteopatie. Jejím zakladatelem byl koncem 19. stol. americký lékař Andrew Tailor Still. Začátkem 20.st ji rozvinul jeho žák, Dr.William Sutherland, když objevil pohyb v kostech a mezi nimi, související s činností mozku. Následně John E.Upledher objevil v roce 1970 při operaci krku kraniosakrální rytmus (zaregistroval pulzaci na míšní membráně, která nebyla ani srdeční ani dechovu pulzací). V roce 1975 získal Dr. Upledger grant na výzkum kraniosakrálního systému na Michigenské státní univerzitě. Na základě výzkumu a vlastní praxe významně tuto metodu zdokonalil.

Metoda diagnostikuje pohyb kraniosakrálního systému a následně s ním pracuje. Kraniosakrální rytmus bývá označován jako „Dech života“. Kraniosakrální systém obsahuje lebku (kranium) , intrakraniální a spinální membránový systém, cerebrospinální tekutinu, páteř včetně kosti křížové (sacrum).

je cvičení, které slouží ke zvyšování a udržení fyzické i psychické kondice. Zlepšuje celkovou výkonnost a udržuje pohybové schopnosti. Je prevencí civilizačních chorob a dalších potíží pohybového aparátu.

Naše kondiční cvičení ve vodě nezatěžuje klouby a páteř, zlepšuje krevní oběh, formuje postavu, odbourává celulitidu, pomáhá při hubnutí, ulevuje bolestem zad a kloubů. Působí též jako rehabilitace po úrazech a operacích pohybového ústrojí.

Aquaerobic / aquafitness

• Bazén Řepy:  každé pondělí 19:00 – 19:55 / 19:55 – 20:45
• Aquapark Slaný: každý čtvrtek 19:00- 19:55
• Aquapark Slaný - senioři: každý pátek 14:15 - 15:00

Aquaerobic = cvičení ve vodě        

• nezatěžuje klouby a páteř
• má aerobní charakter
• zvyšuje kondici
• pomáhá při hubnutí
• tvaruje postavu
• zlepšuje krevní oběh a tok lymfy (odbourává celulitidu)
• příznivě působí na regeneraci pohybového aparátu po úrazech a operacích

Mentální zdraví je stav, v němž zažíváme subjektivní spokojenost a osobní pohodu. Je ovlivněno prostředím, v němž žijeme ( životní prostředí, společnost, místo, obydlí) a všemi situacemi a událostmi, které se nás dotýkají.

Mentální cvičení slouží k rozvíjení a udržení mentálního zdraví. Zklidňují mysl, což má za následek harmonizaci hormonálního a nervového systému. Mají vliv na psychické i fyzické zdraví. Působí též na imunitní systém. Mezi mentální cvičení patří např. autogenní trénink, jógová cvičení apod.

Další cesty k dosažení duševní rovnováhy (mentálního zdraví):

• Posilování fyzického zdraví (fyzická a kondiční cvičení, udržování a zlepšování fyzické kondice)
• Přirozenost - život v souladu s přírodou a přírodními zákonitostmi (častý pobyt v přírodě)
• Odvaha stále něco začínat, duševní růst a pokrok
• Sebepoznání - otevřenost vůči zkušenosti
• Autonomie, nezávislost
• Sebedůvěra a sebeovládání
• Schopnost zvládat životní nesnáze
• Sebepřijetí (radost z toho, že jsem sám sebou)
• Spokojenost, tichá vnitřní radost
• Estetické vnímání, smysl pro krásu a jemnost
• Vytváření pozitivního vztahu k druhým lidem, respekt k druhým
• Zmenšování vlastní důležitosti (JÁ), skromnost